Brambory z Kučeře

Původně to měla být jen krátká info zpráva na fcb o tom, kde se dají koupit opravdu kvalitní brambory. Ale návštěva u manželů Němcových v Kučeři mě natolik zasáhla, že jsem se rozhodla pro článek na blog.

Pořád dokola se mluví o tom, že bychom měli jíst kvalitní potraviny, i já se snažím doma při vaření používat co nejvíc domácích produktů a surovin a totéž radím všem svým klientům. A musím se sama sobě usmívat, že brambory jsem doposud neřešila.
Jak obrovský je rozdíl v chuti mezi kupovanou okurkou a domácí, mezi domácí mrkví a tou z obchodu, a ačkoliv tyto rozdíly každý rok vnímám stále víc a víc, protože se snažíme si základní zeleninu a ovoce sami vypěstovat, tak u brambor jsem měla pocit, že je to tak „obyčejná“ plodina, že je to jedno, kde se koupí. Omlouvám se!

Od pana Němce jsem dostala různé odrůdy brambor, některé k uskladnění a některé rovnou ke konzumaci (prostě jsem si odvezla několik pytlů brambor) – a tak hned po příjezdu domů z nědělní prohlídky a návštěvy, jsem uvařila (původně jen dětem) bramborovou kaši. Luxusní chuť! Brambory se krásně rozmixovaly, nebyla tam jediná hrudka, kaše měla příjemnou barvu i konzistenci, a ta chuť!!! To se nedá popsat. Chuť brambor od pěstitele a z krámu, kde je skladování nejasné, je opravdu dramaticky rozdílná. Takže i u brambor záleží na tom, jestli je to domácí (nebo případně od farmáře) nebo ze supermarketu.

Ve stravování naší populace brambory zaujímají důležitou roli, ačkoliv mají nízký podíl bílkovin, cca 2%, tak protože se jich sní hodně, tak je to významný zdroj bílkovin, vlákniny a vitamínů včetně minerálních látek. Když si to vezmete, tak ve školním nebo závodním stravování jedou hlavně dokola 4 přílohy (rýže, brambory, těstoviny a knedlíky) a když si chcete dát to nejmenší zlo, to nejméně kalorické, tak si dáte brambory, takže leckdo má brambory na talíři 4x týdně v množství od 150 do 250 gramů. A to už je objem, se kterým je nutné počítat a dá se tam tělu prospět a nebo uškodit. Měli bychom se tedy snažit i brambory jíst v co nejvyšší kvalitě. Záměrně nepíši v bio kvalitě, protože konkrétně u brambor se zjistilo, že bio brambory v sobě mají několikanásobně víc solaninu (nebezpečná látka pro mozek) než brambory konvenčně pěstované. Takže nejvyšší kvalita znamená, že jsou brambory po sklizni dobře skladované, že nemají zárodky klíčků nebo že nám doma již klíčit nezačaly.
Mám ráda, když je kvalitní věc, ať už potravina nebo vonná svíčka, spojená s nějakým příběhem, když znáte člověka, který potravinu pěstuje nebo znáte jeho příběh.

Velice si vážím všech lidí, kteří vytvořili něco smysluplného, něco co je i ku prospěchu ostatním. A to mi ukázal pan Němec při prohlídce svého království. Věřím tomu, že naše práce by nás měla bavit, měli bychom ji dělat srdcem, protože jedině tak prožíváme skutečné uspokojení z vykonaného díla a pevně cítíme, že náš pobyt na Zemi má smysl. A když toho dosáhneme, že nás naše práce baví a děláme ji srdcem, pak bychom na to měli být hrdí.
U vyprávění pana Němce o tom, jak s manželkou začínali, na kolika hektarech hospodaří dnes, jaké pěstují brambory, rozdíly mezi odrůdami (pěstují např. odrůdu Granada, což je regionální potravina Vysočiny-snad jsem si to zapamatovala dobře), jak pracují různé stroje (kypří půdu, vytvářejí řádky, sází atd.-co mě taky učarovalo, že mi to pan Němec všechno vyprávěl tak jednoduše a prakticky, že jsem opravdu pochopila, jak za sebou stroje pracují, co se děje s polem). Hodně se mi líbí práce stroje, který menší kameny vrací zpět do země a jen veliké kameny se ozváží z pole pryč, protože si pamatuju, že jako malá holka jsme na dědy políčku každý rok chodili sbírat kameny a byl to nekonečný proces. Prostě ve všem bylo cítit radost, hrdost, nadšení (protože pořád se dál buduje a tvoří), žádné vytahování, obrovská skromnost a pokora. Můj soukromý názor je, že kdo pracuje s půdou, ať už ve velkém nebo doma na zahradě, tak roční doby, příroda, úroda i neúroda, prostě přirozené cykly naučí pokoře a skromnosti každého.
Vytáhnu pár bodů, které mě při prohlídce pěstování a skladování brambor v Kučeři zaujaly, jestli něco popletu, tak se omlouvám. Brambora, když se dopraví z pole ke skladovacím prostorám, tak je do 20 minut na svém místě a už se s ní nehýbá, třeba až do června. V moderních skladovacích halách (tuším, je to nejlepší a nejvychytanější skladování brambor v naší republice), stoje řídí teplotu, vlkost vzdruchu a ostatní parametry, aby měly brambory ideální klima, vydržely bez klíčení. Tahle záruka kvality je hodně důležitá. Když si vezmete jak to běžně v domácnostech chodí – když brambory klíčí, tak se nevyhodí, ale víc se ošrkábou a sní se. Navíc když se v bramboře začne zvyšovat obsah solaninu (přiravuje se klíček), tak to na povrchu ještě není vidět. U dospělých solanin není takový průšvih jako u dětí, hlavně u malých dětí, protože solanin je toxický, silně ovlivňuje mozek, u všech nás může poškodit sliznice žaludku a dvanáctníku. Pokud bychom brambory konzumovali jen ojediněle, tak to není žádný problém – s trochou jedu se tělo umí vyrovnat. Ale když je jíme často, až 4x týdně (počítá se i kaše, hranolky, krokety, brambůrky,..), tak bychom se měli snažit jíst brambory kvalitní. Proto vědět, že tyhle brambory vám doma druhý den po koupi nezačnou hnít či klíčit, je hodně důležité. Myslím si, že je prima i to, že víte, kde brambory, které jíte, rostly, že se prostě jen tak někde nevzaly.
V letošním roce sklidili v Kučeři 6500 tun brambor. Množství, které si vůbec nejde představit. Upřímně vůbec jsem netušila, jak se profesionálně brambory skladují, znám jen to, jak pár košíků skladovali mí rodiče. Takže brambory jsou v bednách, trochu mi to připomínalo bednu z palet, ale je samozřejmě pevnější a kontrukčně upravená, protože ji zvedá vozík. No a ty bedny jsou na sobě v několika patrech. Vždycky každý sloupec je popsaný (buď odrůdou nebo značkou, aby se vědělo, co to je), všude byl jasně cítit systém (žádné hala bala).
Původně začínali manželé Němcovi jen sami, dnes je to rodinná firma a mě zahřálo u srdce, že další generace má k pěstování brambor a obecně zemědělství také vztah ze srdce. Není to práce ve firmě z donucení, ale fakt je to baví. Zažila jsem už jednou opak, kdy rodiče s něčím začali, něco vybudovali a děti nechaly firmu kleknout, protože je to nebavilo (týkalo se zdravých potravin, které jsem moc ráda používala a teď si je sama vyrábím).
Kučeř je nejsevernější část Jihočeského kraje, když si tam dojedete pro brambory, tak podpoříte lokální výrobce, budete jíst lokální potraviny. Navíc pokud nepojedete po hlavní, ale mezi vesničkami, budete mít i nádherný zážitek. V Kučeři se potkáte s lidmi, kteří své práci rozumí, dělají jí přes 25 let a lásku ke všemu tam cítíte na každém kroku a v každém slově.
Když jsem včera z Kučeře od manželů Němcových odjížděla, tak jsem měla slzu v oku. Poznala jsem další lidi, kteří dělají svou práci dobře a s láskou. Díky za krásné a inspirativní nedělní odpoledne.
A pokud jsem vás inspirovala, že má smysl i u brambor přemýšlet, kde si je koupíte, tak mě to těší ještě víc.

Posted in Podzim.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *